Aktualizace Antropark 2012, Autor a ilustrace © Libor Balák
Kontakt - Libor Balák: antropark@seznam.cz
Jste na www stránkách Oddělení pro paleolit a paleoetnologii Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Zpět na domovskou stránku Antroparku
Materiály z 15 minutového příspěvku - Slovenská republika, Nitra, květen 2004 - Konference ,,Přírodovědné metody v archeologii“ - (Text k digitální projekci).
Jungova persona aplikovaná pro gravettien a střední fázi mladého paleolitu v konfrontaci se sociobiologickým pohledem Edwarda O. Wilsona.
Psycholog na přírodovědě Harwardské university Eduard O.Wilson, spoluzakladatel sociobiologie předložil ve své knize O lidské přirozenosti (Wilson 1978) teorii, kdy některé typy chování, které vypadají napohled jako typické kulturní chování, mohou podle něj mít daleko hlubší biologický základ. Předpokládá, že určitý genetický základ fixně podmiňuje určité konkrétní i složitější lidské chování. Wilson upozorňuje, že by se nemělo zapomínat, že lidská kultura je zcela závislá na lidském genotypu. Všímá si, že už v roce 1945 si dal americký antropolog George Murdock tu práci, aby prošel všechny dostupné etnografické informace o takovém chování, které je společné úplně všem etnikům moderního člověka. Práce Murdocka se tak ve výsledku zúžila na asi 65 položek.
Z nichž
jsou pro nás nyní důležité dekorativní umění, tkaní,
účesy a zdobení těla.
Pokud je však tato Wilsonova myšlenka správná, šlo by s ní dále pracovat a ověřovat ji i z jiného hlediska a to ze strany archeologie. Pokud budu totiž pracovat s Schindewolfovou a Gouldovou teorií stáze a náhlého výskytu druhů (Petr 1996), měl bych podle genetiky klást vznik moderního člověka jako druhu přes sto tisíc let. Pokud do tohoto data najdu nějakou archeologicky dostatečně čitelnou starobylou kulturu moderního člověka, měla by obsahovat stále tytéž základní projevy chování jaké popisuje Murdock a předpokládá u moderního člověka (díky identickému genotypu) Wilson.
Z paleolitických kultur připadá v úvahu pro svoji čitelnost především střední fáze mladého paleolitu s význačnou panevropskou kulturou gravettienu a v oblasti centrální Sibiře s mladší maltskobureťskou kulturou, vše s datacemi kolem 30 000 až 15 000 roky.
Z tohoto období jsem zpracoval materiál pro připravovanou internetovou publikaci v Antroparku – Personu gravettienu, pojednávající o stanovení Jungovy persony pro některé kultury Evropy a Asie ze střední fáze mladého paleolitu. A to tak, jak personu chápal Carl Gustav Jung, tedy jako sociální adaptační systém (Stevens1994). Jako domy mají fasádu, každá osobnost má svojí personu, která nás formuje do tvaru, který pokládáme za přijatelný pro ostatní. Persona je výkladní skříň, v niž rádi vystavujeme své nejlepší zboží. A právě takové vystavované zboží nacházíme v archeologickém materiálu gravettienu .
Pro personu přichází v úvahu především dva prameny materiálů a to sošky a hroby. Pro práci bylo zpracováno přes devadesát sošek a jejich zlomků a 7 hrobů. Vzniklo na několik desítek rekonstrukčních metamorfóz, několik rekonstrukčních napodobenin a více jak sto stran podrobného textu, který se věnuje jak samotným materiálům a postupům, ale objasňuje i dané souvislosti a okolnosti.
U sošek se pro práci nehodily jak ty, které byly zpracované kubisticky blokovitě, pro neexistenci detailu a nehodily se ani ty příliš geometrizované sošky, které pro výtvarnou nadsázku nebo spíš úplně nový výtvarný pohled byly odtrženy od reality. A tak zůstaly sošky, které jsou často dekorativní, ale i dostatečně popisné, těch bylo naštěstí nejvíce. Tyto popisné sošky nebo jejich zlomky byly přeměněny do výtvarné realistické podoby tak, aby pro nás byly snadno čitelné.
ÚČESY
Malta na Sibiři (nejmladší fáze mladého paleolitu, zřejmě vliv gravettienské tradice)
První oblastí persony gravettienu jsou evidentní účesy, obzvláště nápadité jsou materiály z Malty a Buretě. Jiné, už ne tak jednoznačné materiály mohou být interpretovány také jako pokrývky hlavy, ale i pro takové závěry máme archeologické doklady z hrobů této doby. Všechny sošky daného typu mají evidentní úpravu hlavy.
POKRÝVKY HLAVY
Dále v personě registrujeme pokrývky hlavy, ty evidentní jsou především z materiálů Moravy, Itálie a Ruska, jindy je možné předpokládat pokrývky hlavy jako možnou interpretaci dekoru hlavy, kterou je však také možné vysvětlit i jako účes. Tyto různé interpretace jsou zpracovány jako řešení v koridoru možného.
DEKORATIVNÍ PÁSKY A ŘEMÍNKY
Avdějevo, východní Evropa (střední fáze mladého paleolitu - gravettien)
Dále do persony gravettienu patří ozdobné pásky a řemínky. Ty jsou většinou dále segmentovány. Tyto tělní ozdoby jsou většinou horizontálně umístěné v pase a v horní částí hrudníku. Jen ojediněle vytvářejí diagonální zdobné tělní prvky, které mohou být součástí složitějšího celku.
ODĚVY SEVERU
SOŠKY
Protože maltskobureťský materiál vypadá velmi popisně a věrohodně, co se týká účesů, je proto stejně interpretován podle určitých sošek také celkový oděv, který je zase segmentovaný v horizontálních pruzích nebo menších výsečích matérie oděvu.
HROBY
Věrohodnost matriálu, který je zachycen na soškách plně podporuje i archeologický materiál z hrobů. A to jak u pokrývek hlav, tak u horizontálně členěného zdobení oděvu.
TEXTILIE
Práce hodnotí personu gravettienského etnika jako takovou, které dává velký důraz na vizuální předvedení se a to už jak upravenými vlasy, sestřihem, účesem nebo nápaditou pokrývkou hlavy. I intimní ozdoby těla prozrazují, že v soukromí si ženy zachovávaly tentýž přístup prezentace. Stejně tak je to s prezentačním oděvem, který je velmi pracný a působivě efektní. To dává smysl i výskytu otisků textilií, které mohly jako nápadité vzorované nášivky přizdobovat kožené a kožešinové oděvy těchto severských kultur.
ÚČESY, DEKORATIVNÍ UMĚNÍ, TKANÍ A ZDOBENÍ TĚLA
U archeologických materiálů tedy registrujeme personu v účesech, v tělních ozdobách - nejčastěji horizontálních pásech a u zdobení oděvů horizontálními prvky.U gravetienských a maltskobureťských etnik tak spolehlivě zjišťujeme účesy, dekorativní umění, tkaní i zdobení těla. Tyto oblasti obsahuje i murdockův seznam typického lidského chování. Už letmý pohled na Murdockův seznam nám prozradí, že je toho vlastně jen velmi málo, co by mohla archeologie dokladovat i u moderního člověka v mladém paleolitu. Proto je každá jednotlivá doložená položka velice důležitá. Vedle kultury bydlení, doložení ohniště a několika podobných archeologicky dobře dokladovatelných oblastí lidského chování bych přiřadil bez obav tedy další oblasti na podporu Wilsonovi představy.
Mimo to, když pročítáme Murdockův seznam můžeme si odnést i určitou představu o silném omezení našich představ o bohatosti etnografických projevů někdejších paleoetnik pokud jsme odkázání jen na samotný archeologický materiál.
STÍN PERSONY
K personě gravettienu musíme přičíst i hygienu a výchovu k čistotě. Tuto oblast můžeme plně aplikovat pro lidské chování z etologie zvířat v obecné rovině a Murdockův seznam takové chování předpokládá. Známe-li personu gravettienců, můžeme lehce popsat i její opak-negativ. To co se snažíme naopak před ostatními skrýt a dáváme si pozor, abychom tak nepůsobily. Opak účesů budou rozcuchané vlasy, opak dekorativního umění bude neumělé a hrubé umístění několika rádoby ozdob, opak zdobení těla bude jeho prázdnota nebo zanedbání či spíš počmárání, opakem tkaní budou otrhané kožešiny a opakem čistoty bude špína.
Samozřejmě je dnes možné najít v samotné psychologii další autory, které Jungovu personu dále rozvíjejí, ale stejně je řada autorů, které se věnují i opačné straně, která čítá mechanismy, které nám brání racionálně posuzovat odlišná nebo málo známá etnika. Možných mechanismů znesnadňujících kritické posouzení paleoetnik jsem našel ke čtyřicítce. A několik jich bylo od samotného C.G.Junga. Ten nejlépe registrovatelný je právě onen negativ persony, který Jung nazývá STÍNEM (Stevens 1994).
Tento stín vyvoláváme z freudovského nevědomí, abychom jej promítli do našich představ o nepříteli, či někom vzdáleném, jiném, nepochopitelném nebo odlišném. Jungův stín jako opak persony je lehce odhalitelný, protože je jen jednoduchým opakem persony a tak ptá-li se nás někdo, jestli jsou obrázky paleolitických lidí v učebnicích, muzeích, encyklopediích a televizních pořadech věrohodné - není nic snadnějšího než ho zaúkolovat, aby v daných materiálech registroval četnost výskytu Jungových stínů.
Murdockův výčet oblastí společného chování pro moderního člověka:
Atletické sporty, dávání darů, dekorativní umění, dělba práce, doby jídla, domovská pravidla, eschatologie, etika, etiketa, etnobotanika, folklór, gesta, hry, hygiena, chirurgie, jazyk, kalendář, kosmologie, kouzla, kultura obývání, léčení vírou, lékařství, manželství, náboženský rituál, námluvy, návštěvy, obchod, osobní jména, označení příbuzenských vztahů, pohostinnost, pohřební obřady, pojmy pro duši, poporodní péče, populační politika, porodnictví, potravní tabu, pověry, pozdravy, pozorování počasí, pracovní kooperace, pravidla dědění, příbuzenské skupiny, rituály pohlavního dospívání, rodinné hodování, rozdělávání ohně, rozdílnost společenského postavení, sexuální omezení, smírné oběti nadpřirozeným bytostem, společenská organizace, štěstí, tabu incestu, tanec, tkaní, trestní sankce, účesy, vaření, věštění, vláda, vlastnická práva, výchova, výchova k čistotě, výklad snů, zákon, zdobení těla, zhotovování nástrojů, zvyky v těhotenství, žertování.
Zpět na domovskou stránku Antroparku
Kontakt - Libor Balák: antropark@seznam.cz
Aktualizace Antropark 2012, Autor a ilustrace © Libor Balák
